Přímka a a rovina α v prostoru mohou být rovnoběžné nebo různoběžné. Speciálním případem přímky a rovnoběžné s rovinou α je ten, kdy přímka a leží v rovině α.

Pokud rovina α ani přímka a nejsou promítací, může být přímka a s rovinou α různoběžná i rovnoběžná. Abychom o vzájemné poloze přímky a a roviny α mohli rozhodnout, pomůžeme si krycí přímkou q, což je přímka, pro kterou platí, že q ⊂ α a q₁ = a₁. Pokud je přímka q totožná s přímkou a, přímka a leží v rovině α. Pokud jsou přímky a, q rovnoběžné různé, přímka a je rovnoběžná s rovinou α a neleží v rovině α. Pokud je přímka q různoběžná s přímkou a, je přímka a různoběžná s rovinou α a průsečík přímek a, q je průsečíkem přímky a a roviny α. Přímky q a a nemohou být mimoběžné, neboť q₁ = a₁, a tedy leží v jedné promítací rovině. (Viz příklady 6.1, 6.2 a 6.3.) Ve speciálním případě, kdy je přímka a rovnoběžná s p^α, sklopíme promítací rovinu libovolné spádové přímky roviny α, abychom dourčili, zda přímka a leží v rovině α. (Viz příklad 6.4.)

Pokud rovina α není promítací a přímka a promítací je, pak je přímka a různoběžná s rovinou α. Průmět průsečíku přímky a a roviny α v takovém případě splývá s bodem a₁. Jeho kótu dourčíme pomocí sklopení promítací roviny té spádové přímky roviny α, která je různoběžná s přímkou a. (Viz příklad 6.5.)

V případě, že rovina α je promítací a přímka a promítací není, mohou přímka a a rovina α být různoběžné i rovnoběžné. Pokud jsou přímky α₁ a a₁ rovnoběžné různé, přímka a je rovnoběžná s rovinou α a neleží v rovině α. Pokud jsou přímky α₁ a a₁ totožné, přímka a leží v rovině α. Pokud jsou přímky α₁ a a₁ různoběžné, je přímka a různoběžná s rovinou α a průmět průsečíku přímky a a roviny α splývá s průsečíkem přímek a₁, α₁. Kótu průsečíku v tomto případě určíme sklopením promítací roviny přímky a. (Viz příklad 6.6.)

Pokud jsou přímka a i rovina α promítací, jsou rovnoběžné. Přímka a leží v rovině α právě tehdy, když bod a₁ leží na přímce α₁.