Dvě roviny α a β v prostoru mohou být různoběžné nebo rovnoběžné. Rovnoběžné roviny dále rozdělujeme na rovnoběžné různé a totožné.

Pokud mají roviny α, β různoběžné stopy, jsou různoběžné. Různoběžné roviny mají společnou přímku, tzv. průsečnici. K určení průsečnice je třeba nalézt dva její body. Průsečnice rovin α, β prochází průsečíkem jejich stop. Jako další bod průsečnice hledáme obvykle průsečík hlavních přímek h^α, h^β se stejnou kótou. (Viz příklad 7.1.)

Pokud mají roviny α, β rovnoběžné stopy, mohou být rovnoběžné i různoběžné. Vzájemnou polohu rovnin α, β v takovém případě určíme sklopením promítací roviny γ kolmé ke stopám daných rovin. K rovině γ jsou roviny α, β kolmé a protínají ji tedy ve spádových přímkách s^α, s^β. Pokud jsou přímky s^α, s^β různoběžné, jsou roviny α, β různoběžné. Jejich průsečnice je rovnoběžná s jejich stopami a prochází průsečíkem přímek s^α, s^β. V opačném případě jsou roviny α, β rovnoběžné. (Viz příklady 7.2 a 7.3.)

Pokud je právě jedna z rovin, například rovina β, promítací, jsou roviny α, β různoběžné. Průmět průsečnice takových rovin v tomto případě splývá s přímkou β₁. (Viz příklady 7.4 a 7.5.)

Pokud jsou roviny α, β promítací, mohou být rovnoběžné i různoběžné. Pokud je přímka α₁ různoběžná s přímkou β₁, jsou roviny α, β různoběžné a průmětem jejich průsečnice je průsečík přímek α₁, β₁. Pokud je přímka α₁ rovnoběžná s přímkou β₁, jsou roviny α, β rovnoběžné.

Pokud jsou obě zadané roviny hlavní, jsou rovnoběžné. Pokud je právě jedna ze zadaných rovin, například rovina β, hlavní, průsečnicí daných rovin je hlavní přímka roviny α o stejné kótě, jako je kóta roviny β. (Viz příklad 7.6.)