Ve speciálním případě, kdy je přímka kolmá k π, je jejím průmětem jeden bod, který značíme a₁. Promítací přímky bodů na dané přímce a, která není kolmá k průmětně, leží v rovině, která prochází přímkou a a je kolmá k π. Tuto rovinu nazýváme promítací rovina přímky a. Průsečnice promítací roviny s průmětnou je průmětem přímky a a značíme ji a₁ (obr. 5). Průsečík přímky a s průmětnou nazýváme stopník přímky a a značíme jej P^a. Kóta stopníku přímky je nulová a nebudeme ji v označení bodu uvádět.

Obr. 5: Průmět přímky a

Promítací rovinu přímky v úlohách často sklápíme. To znamená, že ji otočíme kolem průmětu přímky o 90°, aby splynula s průmětnou π.

Promítací rovinu přímky a sklopíme tak, že sklopíme dva body A, B přímky a. Na kolmici vedené bodem A₁ k přímce a₁ naneseme délku |z_A|, čímž získáme sklopený bod A, který značíme (A) (obr. 6). Analogicky jako bod A sklopíme i bod B. Body (A), (B) určují přímku (a), tj. sklopenou přímku a.

Obr. 6: Sklopení přímky a

Kótu bodu můžeme nanést do obou polorovin daných přímkou a₁. Musíme vždy dbát na to, abychom nanášeli kladné kóty do stejné poloroviny určené přímkou a₁ (v obr. 6 body A a B) a absolutní hodnoty záporných kót do opačné poloroviny (v obr. 6 bod C).