Vzdálenost bodu od přímky je rovna vzdálenosti bodu od průsečíku dané přímky s rovinou, která prochází daným bodem a je k dané přímce kolmá.
V příkladech tedy určíme vzdálenost bodu A od přímky a tak, že bodem A proložíme rovinu α kolmou k přímce a. Najdeme průsečík B této roviny s přímkou a. Vzdálenost bodu A od přímky a je rovna vzdálenosti bodů A a B, proto dále můžeme postupovat jako v kapitole Vzdálenost dvou bodů. (Viz příklad 17.1 – 1. způsob.)
Úlohu lze však řešit i jiným způsobem. Daný bod A a přímka a určují rovinu (pokud A ∉ a). Vzdálenost bodu A a přímky a můžeme najít pomocí otočení této roviny do průmětny. (Viz příklady 17.3 a 17.1 – 2. způsob.)
Situace se zjednoduší, pokud daná přímka a daný bod určují hlavní rovinu. V takovém případě je vzdálenost bodu A od přímky a rovna vzdálenosti bodu A1 od přímky a1.
Situace se zjednoduší i v případě, že je daná přímka a promítací. V takovém případě je vzdálenost bodu A od přímky a rovna vzdálenosti bodů a1 a A1. (Viz příklad 17.2.)
Analogickým způsobem jako při určování vzdálenosti bodu od přímky budeme postupovat při hledání vzdálenosti dvou rovnoběžných přímek. Vzdálenost dvou rovnoběžných přímek definujeme jako vzdálenost libovolného bodu jedné přímky od druhé přímky. V příkladu tedy zvolíme libovolný bod jedné z daných přímek a najdeme výše uvedeným postupem vzdálenost tohoto bodu od druhé přímky. (Viz příklady 17.4, 17.5 a 17.6.)
