Vzdálenost bodu od roviny je rovna vzdálenosti bodu od jeho pravoúhlého průmětu do roviny (viz příklad 12.3).

V příkladech tedy určíme vzdálenost bodu A od roviny α tak, že sestrojíme kolmici jdoucí bodem A k rovině α a najdeme průsečík B této kolmice s rovinou α. Vzdálenost bodu A od roviny α je pak rovna vzdálenosti bodů A a B, proto dále můžeme postupovat jako v předchozí kapitole. (Viz příklady 16.1 a 16.2.)

Tohoto postupu využijeme i při hledání vzdálenosti dvou rovnoběžných rovin. Vzdálenost dvou rovnoběžných rovin α a β definujeme jako vzdálenost libovolného bodu roviny α od roviny β. V příkladech (viz příklady 16.3 a 16.4) tedy zvolíme libovolný bod roviny α a najdeme uvedeným postupem vzdálenost tohoto bodu od roviny β.

Výše popsaný postup také použijeme při hledání vzdálenosti přímky a od roviny α, která je s ní rovnoběžná. Tuto vzdálenost definujeme jako vzdálenost libovolného bodu přímky a od roviny α. V příkladech (viz příklady 16.5, 16.6 a 16.7) tedy zvolíme libovolný bod přímky a a pokračujeme stejným postupem jako při hledání vzdálenosti bodu od roviny.