Rovina α rovnoběžná s průmětnou se zobrazí na celou průmětnu.

Průmětem roviny α, která je komá k průmětně π, je přímka. Tu značíme α₁.

Rovina α, která není kolmá k průmětně, se zobrazí na celou průmětnu. Takovou rovinu obvykle zadáváme její průsečnicí s π, kterou nazýváme stopa roviny α (značíme p^α), a průmětem dalšího bodu roviny α, který na stopě neleží, nebo hlavní přímkou různou od stopy.

Obr. 18: Zobrazení roviny α

Hlavní přímka roviny α je každá přímka roviny α, která je rovnoběžná s π, tedy přímka, na níž leží body roviny α, které mají navzájem stejnou kótu. Takovou přímku značíme h^α. K jejímu průmětu do závorky připisujeme kótu, tj. kótu bodů této přímky. Stopa roviny je tedy hlavní přímka o kótě 0.

Další speciální přímkou je spádová přímka roviny α, což je přímka roviny α, která je kolmá ke všem hlavním přímkám. Značíme ji s^α.

Každá rovina má nekonečně mnoho hlavních i spádových přímek.

Rovinu někdy zadáváme také pomocí průsečíků se souřadnicovými osami. Jsou-li průsečíky dané roviny α s osami x, y, z po řadě body X = [x^α, 0, 0], Y = [0, y^α, 0], Z = [0, 0, z^α], má rovina α souřadnice x^α, y^α, z^α a píšeme α = (x^α, y^α, z^α). Body X a Y určují stopu roviny α.

Pokud je rovina rovnoběžná s některou osou, značíme příslušnou souřadnici symbolem ∞. Například rovina α = (2, 3, ∞) je rovnoběžná s osou z.

Pomocí souřadnic nelze zadat rovinu procházející počátkem. Všechny tři průsečíky takové roviny se souřadnicovými osami totiž splynou s počátkem. Jedním bodem ale rovina není jednoznačně určena.